|
|
Zdeněk Fierlinger a jeho životní osudy po únorovém převratu v roce 1948
Sedmíková, Kateřina ; Šindelář, Jan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se věnuje osobě Zdeňka Fierlingera a jeho životu, který je zde rozdělen na dvě části. První část práce se zaměřuje na jeho mládí, působení v legiích, vstupu do diplomatických služeb a jeho život v průběhu druhé světové války a krátce po ní. První část práce mapuje důležité události v životě Zdeňka Fierlingera, jimiž byl následně směřován až do služeb komunistické totality v Československu, prosazené v únoru roku 1948. Druhá část bakalářské práce se zaměřuje na život Zdeňka Fierlingera po roce 1948. V tomto hlavním úseku se soustředí na jeho celkové politické působení ve vysokých stranických funkcích, a především na podíl Zdeňka Fierlingera na budování komunistického režimu. Je založena na pramenném bádání, vybrané odborné literatuře a doplňujících zdrojích, jimiž jsou především rozhovor s Paulem Fierlingerem v rámci orální historie, dobový tisk, univerzitní práce a internetové zdroje. Cílem práce je komplexně zpracovat život Zdeňka Fierlingera se zaměřením na události, které formovaly jeho odkaz v dnešním povědomí, tedy zejména na události po roce 1948. KLÍČOVÁ SLOVA Československá sociální demokracie, komunistické Československo, KSČ, únorový převrat v roce 1948, československá diplomacie
|
|
|
"Navzdory básník zpíval…" Příspěvek ke studiu přístupu Státní bezpečnosti k folkové scéně na příkladu Karla Kryla
Stehlíková, Veronika ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na problematiku přístupu Státní bezpečnosti k české folkové scéně. V její první části je biograficky zpracována osobnost Karla Kryla, důraz je kladen i na jeho tvorbu. Druhá část pojednává o české folkové scéně v Československu 60.-80. let, včetně přístupu Státní bezpečnosti k ní. Konkrétně jsou na základě materiálů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek kromě Karla Kryla zpracováni i Jiří Pallas, Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák a Vladimír Merta. Práce ukazuje, že přístup Státní bezpečnosti nebyl jednotný, ač nacházíme některé společné prvky. V případě Karla Kryla , žijícího v exilu, se postup omezoval na zákroky proti jeho tvorbě. U domácích písničkářů se Státní bezpečnost snažila omezovat či zcela ukončit jejich veřejné působení, nejčastěji monitorováním a rušením jejich koncertů. Hlavním zjištěním práce je, že v tomto úsilí nebyla příliš úspěšná, protože většinu energie věnovala pronásledování chartistů. Silně však zasahovala v případě, že byl některý písničkář zároveň signatářem Charty 77. Přínos práce spočívá ve zpracování archivních materiálů, které se doposud v odborné literatuře prakticky neobjevily.
|
|
|
The American Left and Communist Czechoslovakia, 1956-1968
Géryk, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Práce se zabývá zejména srovnáním diskurzů a analýzou vztahů americké a československé intelektuální levice mezi lety 1956 a 1968. Začíná Chruščovovým odhalením stalinských zločinů a sovětskou invazí do Maďarska z roku 1956, které vytvořily na levici atmosféru deziluze. Globální levice v tomto období do značné míry přestává vidět ideologický vzor v Sovětském svazu a začíná znovu promýšlet základy svého myšlení. Šedesátá léta pak znamenají období rozkvětu levicové teorie. Autoři se inspirují marxistickým humanismem, především na Západě pak nastupuje tzv. Nové Levice. Doba nabízela společná témata, která přesahovala ideologické spory dvou studenoválečných bloků, nicméně odlišný charakter režimů na Východě a na Západě vedl k různým přístupům k těmto tématům. Zároveň se v šedesátých letech zvýšila mobilita idejí a jejich nositelů i přes železnou oponu, takže docházelo k zajímavým střetům rozdílných, byť stále levicových, diskurzů. Témata, na kterých práce vykresluje intelektuální prostředí doby, jsou například filozofie člověka v kontextu technologických změn, otázka taktiky v boji proti systému a byrokracii, vztah dělníků a intelektuálů či vztah ke Třetímu světu. Vedle toho práce mapuje i odlišnosti na americké levici, a to zvláště na příkladu rozdílných interpretací československých reforem konce 60....
|
|
|
"Navzdory básník zpíval…" Příspěvek ke studiu přístupu Státní bezpečnosti k folkové scéně na příkladu Karla Kryla
Stehlíková, Veronika ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na problematiku přístupu Státní bezpečnosti k české folkové scéně. V její první části je biograficky zpracována osobnost Karla Kryla, důraz je kladen i na jeho tvorbu. Druhá část pojednává o české folkové scéně v Československu 60.-80. let, včetně přístupu Státní bezpečnosti k ní. Konkrétně jsou na základě materiálů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek kromě Karla Kryla zpracováni i Jiří Pallas, Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák a Vladimír Merta. Práce ukazuje, že přístup Státní bezpečnosti nebyl jednotný, ač nacházíme některé společné prvky. V případě Karla Kryla , žijícího v exilu, se postup omezoval na zákroky proti jeho tvorbě. U domácích písničkářů se Státní bezpečnost snažila omezovat či zcela ukončit jejich veřejné působení, nejčastěji monitorováním a rušením jejich koncertů. Hlavním zjištěním práce je, že v tomto úsilí nebyla příliš úspěšná, protože většinu energie věnovala pronásledování chartistů. Silně však zasahovala v případě, že byl některý písničkář zároveň signatářem Charty 77. Přínos práce spočívá ve zpracování archivních materiálů, které se doposud v odborné literatuře prakticky neobjevily.
|
|
|
Obal Rozkoš Střížovice v letech 1966-1989
MÁTL, Michal
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zmapování vývoje hospodaření závodu Obal Rozkoš v obci Střížovice ležící nedaleko městečka Strmilov v bývalém okrese Jindřichův Hradec v letech 1966-1989. Zahrnuje jinými slovy období vlády komunismu od vrcholu neúspěšných pokusů reformovat československou společnost, mimo jiné i centrálně plánované hospodářství, přes období tzv. normalizace až po pád režimu v listopadu 1989. Časové rozpětí práce je do značné míry ovlivněno charakterem archivních materiálů, které jsou celistvější až v období 1966-1989. Jako hlavní materiály byly využity nejrůznější závodní ekonomické rozbory, podnikové oběžníky, vyhlášky ředitele a jeho korespondence, fotografický materiál a výpovědi pamětníků, bývalých to závodních zaměstnanců, které jsou částečně komparovány s prameny písemnými. Práce popisuje hospodaření závodu a s ním spojené problémy, jejichž příčiny hledá zejména v obecných úskalích centrálně plánovaného hospodářství. Zabývá se i sociálním postavením zaměstnanců a přibližuje jejich každodenní život.
|
host ::
RSS.